Vaišnava.cz - Haré Krišna inspirace


NOVINKY ARCHIV ČLÁNKŮ ON-LINE HOROSKOP	FOTKY BOŽSTVA A CHRÁMY INDIE-svatá místa	RECEPTY ČASTÉ OTÁZKY INZERCE a SEZNAMKA	KE STAŽENÍ KNIHY A PŘEKLADY HUDBA A MANTRY	ODKAZY KNIHA HOSTŮ KONTAKTY A LIDI

Džaipur a Karoli

	Šrí Šrí Rádha-Góvindadží. Božstvo Šrí Góvindadžího původně uctíval před 5000 lety ve Vrindávanu Vadžranábha, Krišnův vnuk, a je jedním z hlavních Božstev Vradža-mandaly. Ostatní jsou Kéšavadéva (na Džanmásthaně), Haridéva (na Góvardhanu) a Daudží (Božstvo Balaráma). Góvindadžího uctíval Šríla Rúpa Gósvámí v chrámu Rádhá-Góvinda.
	...Božstvo bylo před tím po mnoho let ztraceno. Jednoho dne měl Rúpa Gósvámí sen, ve kterém se mu Božstvo zjevilo a řeklo mu, kde je. Rúpa Gósvámí ho našel a osobně se staral o Jeho uctívání...
	Později ho Mahárádža Džai Singh II. odvezl z Vrindávanu do Amberu nedaleko Džaipuru, aby ho zachránil před muslimským vládcem Aurangzebem, který plenil chrámy a rozbíjel Božstva. Do Džaipuru bylo Božstvo přemístěno v roce 1728 (podle jiných zdrojů 1735). Džaipur neboli „město vítězství” Mahárádža věnoval na počest Góvindadžímu.
	Na oltáři jsou Božstva v životní velkosti a černé Božstvo Rádhy. Je tam také malé Božstvo Gaura-Góvindy, které uctíval Kašíšvar Pandit. Šaty se mění 3 x denně a Šríla Prabhupáda považoval zdejší uctívání Božstev za standard, který je opravdu hodný následování.
	Před pátou hodinou ráno se v chrámu na své milované Božstvo přijde podívat na mangala-árati každý den asi 5000 lidí.
	Je také zajímavé, že čas mangala-árati se mění podle roční doby, takže je třeba se zeptat místních lidí, aby člověk přišel včas.
	Lidé potom začnou sborově recitovat mantry a atmosféra při ranním árati člověku pronikne hluboko do srdce. Překlad je asi následující: „Žízníme po pohledu na Tvou krásnou tvář a toužíme své myšlenky upnout ne Tebe a Tvůj lotosový obličej. Náš život je plný povinností a my jsme jako uprostřed oceánu. Požehnej nám prosím, ať je naše břímě odstraněno a my jsme mohli lépe porozumět skutečnému smyslu života.”
	Poloviční dandaváty nejsou ničím neobvyklým.
	Recitování nebo spíše zpěv pokračuji i při árati.
	Pak oddaní začnou Božstvo a celý oltář obcházet.
	Oproti různým chrámům například ve Vrindávanu, kam chodí mnohem méně lidí, neboť celé město je doslova protkáno nejrůznějšími chrámy, je v Džaipuru situace odlišná tím, že Góvindadží je milovaným Božstvem většiny oddaných z města. Je opravdu unikátní zážitek být na manga-la árati s tolika lidmi a vidět jejich oddanost.
	Kde chrám najdete, vám zde řekne snad každý. Chrám se nachází uprostřed palácového komplexu a když byl oltář otevřený, mohl Mahárádž Božstvo vidět přímo ze své rezidence.
	Jeden z vchodů do chrámu ve 4 hodiny ráno.
	Kdo nemá dobré nohy, může přijet na árati třeba i rikšou.
	Po árati je zvykem, že oddaní koupí od chrámových kněží mahá-prasádam a rozdají je dalším oddaným. Je to podívaná, která opravdu stojí za to.
	Šrí Šrí Rádhá-Gópínáth Krišnův pravnuk Vadžranábha Šrí Krišnu nikdy za svého života neviděl a tak si nechal vytesat tři Božstva Krišny podle popisů Uttary, matky Mahárádža Paríkšita. Žádné ze tří však nebylo dokonalé.
	Góvindadží připomínal Krišnův lotosový obličej (Mukhara-vinda). Madan-móhan připomínal Krišnu od pasu dolů a Gópínáth Mu byl podobný od krku do pasu.
	V jedné knize o Vrindávanu se uvádí citát z Padma-purány, že pokud chce člověk mít plnou vizi Krišny, musí se poklonit všem třem Božstvům během jednoho dne do západu slunce. Šrí Góvinda a Šrí Gópínáth jsou nyní v Džaipuru a Madanmóhan v Karoli 182 km jižně od Džaipuru. Při troše štěstí se takový daršan dá zvládnout i dnes.
	Božstva Gópínátha byla objevena ve Vrindávanu u Vamšívatu. Uctíval je Madhu Pandit Gósvámí a instaloval je Krišnův pravnuk Vadžranábha.
	Božstvo Madana-móhana určuje, že člověk je věčným služebníkem Krišny. Góvindadží již skutečně přijímá službu, a proto se Mu také někdy říká „funkční” Božstvo. A Gópínáth je „Pánem gópí”, přitahuje je hrou na flétnu a tančí s nimi. Je tedy Božstvem duchovních zábav Krišny a jeho oddaných.
	Dveře Gópínáthova oltáře jsou stříbrné a všude jsou překrásné malby.
	Na dvoře je také vystaven růženec z tulasí, který původně patřil Madhu Panditovi.
	Chrámová místnost za denního světla...
	...a večer.
	Po árati můžete jako ve většině chrámů dostat prasádam - sladké laddu a jiné speciality.
	Chrám zdobí krásné malby zobrazující Krišnovy zábavy...
	...především rása-lílu.
	Gópínáthův chrám leží v jedné z postranních ulic, a pokud nebudeme mít zdatného průvodce, nebude lehké ho najít.
	Vchod do chrámu totiž můžete velice snadno minout.
	Rádhá-Damodara Chrám Rádhy a Damodary sice leží na na jedné z hlavních ulic Džaipuru, ale je vcelku nenápadný.
	Vystoupíte po schodech s nápisem "Temple of Sri Radha Damodar Ji"...
	... a ocitnete se v jiném světě.
	I zde jsou na stěnách jsou krásné malby znázorňující Krišnovy zábavy.
	Menší Božstva na oltáři jsou původními Božstvy Džívy Gósvámího z Vrindávanu. Nalevo od Božstev je šalagram-šila, kterou uctíval Sanátana Gósvámí. Božstva byla přenesena do Džaipuru během vlády muslimského panovníka Aurangzeba.
	Původní Božstva Rádhá-Damodary.
	Pudžárí v chrámu byl velmi ochotný a znal odpovědi na většinu našich otázek. Za 50 rupií jsme dostali 5 girland a pár talířů mahá-prasádam.
	Nalevo od hlavního oltáře jsou Božstva Lakšmí-Narasinhy a Prahlády Mahárádži. Pokud si chcete prohlédnout Prahláda, musíte se podívat hodně zblízka...
	Rádhá-Vinódial Božstva Rádhy a Vinódiala začal uctívat Lokanáth Gósvámí, který byl prvním oddaným, kterého poslal Šrí Čaitanja Maháprabhu do Vrindávanu. Sanátan Gósvámí žil ve Vrindávanu na místě známém jako Čatravan poblíž Kišórakundu. Ve vesnici Umara dostal Božstva Rádhá-Vinódy a započal jejich uctívání v chrámu Rádhá-Gókulanandy.
	Jako mnohá Božstva z Vradži bylo i toto později přeneseno do Džaipuru, kde jej uctívají dodnes. Božstvo je asi 30 cm vysoké a vedle je asi 15 šalagram-šil. Zapadlý a málo známý chrám Rádhy a Vinódiala se nachází poblíž ulice jménem Tripolija-Bazar-Road.
	Chrámy v Džaipuru často nejsou tak honosné, jako byly ty původní ve Vrindávanu, ale přesto se oddanost lidí ani standard uctívání nezdá být nikterak menší.
	V Džaipuru je hodně budov a zdí natřeno narůžovo a tak se mu také někdy říká ,,růžové město".
	Džaipur postavil během let 1699 až 1744 Mahárádž Džai Singh. Stavba se řídila podle starého spisu Šrilpa-šástry, pojednávající o architektuře a kompozici.
	V paláci uprostřed města najdeme nejen muzeum zbraní, ale také sbírku vzácných látek, rukopisů, fotografií, hudebních nástrojů a skla.
	Je zajímavé, že v některých místnostech v Mahárádžově rezidenci byla i jakási klimatizace, která v létě zmírňovala pouštní horka. Na střeše byla nádrž s vodou. Voda protékala různými kanály a ochlazovala místnost. Velká část paláce je však pro veřejnost uzavřena, neboť doposud souží jako rezidence současného Mahárádži.
	Jsou zde také dvě ohromné nádoby na vodu jménem Gangadžálí, což je podle Guinnessovy knihy rekordů největší výrobek ze stříbra na světě. Jsou 1,5 m vysoké, váží 345 kg a pojmou 9000 litrů vody. Používaly se jako nádoby na vodu z Gangy při Mahárádžových cestách do Anglie.
	Džantar Mantar je zdejší slavná astronomická observatoř. Je největší kamennou observatoří na světě.
	Postavil ji v roce 1727 Mahárádž Sauna Džai Singh, který vybudoval podobné také v Delhi, Váranasí a Udžainu.
	Nejprve vyslal učence, aby studovali různé observatoře v cizině, a teprve poté započal stavbu těch svých.
	Různé stavby slouží k výpočtům přesné polohy hvězd, ale bez průvodce člověk jen těžko pozná, na co osmnáct gigantických nástrojů vlastně slouží.
	Například sluneční hodiny Samrat-jantra určí čas s přesností 2 minuty.

	Džantar antar najdeme nedaleho královského paláce v centru města.

	Palác větru neboli Hawa Mahal je další zajímavou atrakcí Džaipuru. Postavil ho kolem roku 1799 Rádža Sawai Pratap Singh, aby poskytl damám, které většinou nemohly opouštět jeho brány, pěkný výhled na celé město.
	Palác je růžový, postavený z pískovce a říká se, že Mahárádž zde také napsal písně opěvující jeho Pána Góvindadžího.
	Město je rozděleno na šest bloků, které obklopují městské hradby.
	Ulice...
	...a chrámy růžového města.
	Jelikož je Džaipur turisticky vyhledávaným městem, patří k nejdražším v celé Indii.
	Ganéšův chrám nad městem může v člověku ze střední Evropy vyvolat nejrůznější asociace. My jsme ho překřtili na „Hitlerův hlavní stan”. Ale neměli bychom zapomínat, že svastika původně byla a je dodnes starým védským symbolem, který si Hitler jen jaksi vypůjčil a modifikoval.
	Jezero pod městem
	Pevnost Nahargarh neboli také Tygří pevnost (Tiger Forth) obklopuje město ze severu.
	Stejně jako ve Vrindávanu jsou v Džaipuru k vidění opice.
	Ale oproti Vrindávanu zde nejsou prohnaní makakové, ale mírumilovní „hanumánové”.
	Člověk se numusí mít na pozoru a hlídat si brýle, foťák a podobné lesklé věci, které makakové rádi kradou. Hanumánové jsou světlejší a mají legrační pohyby.
	Pevnost Džaigarh (Amber) Mahárádž Džai Singh původně bydlel v pevnosti Amber, která byla hlavním městem, a v roce 1727 se rozhodl postavit město na pláni pod pevností. Proto se před tím celé oblasti říkalo Amberské království.
	Králova rezidence a zahrada v západní části pevnosti.
	Pohled z Mahárádžovy rezidence v pevnosti dolů do údolí...
	...kde se nachází palác Amber..
	...a pod ním i město Amber...
	...s jezerem.
	Hradby připomínají Čínskou zeď.
	Při procházení rozlehlého areálu pevnosti a pohledu z mohutných zdí na opevnění na přilehlých kopcích začíná být člověku jasné, proč muslimové Rádžasthánské krále nikdy neporazili a Džaipur nedobyli.
	Králové prý navíc vládli moudře a tak i jejich armáda byla odhodlaná za svého krále bojovat.
	Uvnitř pevnosti je velké muzeum zbraní. Právě díky vojenské síle zdejších Rádžů bylo ochráněno mnoho Božstev z Vrindávanu před muslimskými nájezdy.
	Padesátitunový kanon Džai Ban je považován za největší svého druhu na světě.
	Má dostřel 20 km, ale použit byl jen jednou a nikdy v bitvě. Na jedno nabití je potřeba asi 100 kg střelného prachu.
	Dělo, které může vystřelit šest dělových koulí současně. Připomíná kulomet.
	Velký buben hodný Rádži...
	Pevnost Amber dnes leží asi 11 km severovýchodně od města Džaipuru.
	Bílá plochá stavba uprostřed je vodní nádrž, která sloužila jako zásobárna vody pro případ nouze.
	Různé síně králi sloužily jako přijímací místnosti nebo jako jeho soukromé komnaty. Je také zajímavé, že pro případ dobytí pevnosti měl král k dispozici i bludiště, kterým mohl včas utéct do bezpečí a nebo útočníky zahnat do pasti.
	Uvnitř komplexu jsou dva chrámy Rám-Harihar (z 10 století) a Kal-Bhairava (z 12 století).
	Kolem pevnosti je ochranná zeď. K ochraně přispívá i jezero.
	Dojít nahoru na pevnost trvá necelou hodinu. Ti zpohodlnělí si mohou najmout džíp...
	...nebo mohou zvolit stylový způsob dopravy.
	Pohled na Džaipur z pevnosti Amber (je na opačné straně než město Amber).
	Karoli leží 182 km jihovýchodně od Džaipuru a asi 100 km jihozápadně od Mathury. Je to malé město, kde je nyní uctívám Šrí Madan-móhan.
	Madana-Móhan znamená doslova „ten, který okouzlí dokonce i Amora”. Madanmóhanovo Božstvo původně uctíval Krišnův pravnuk Vadžranábha a poté bylo po dlouhou dobu ztraceno...
	...Objevil ho ve Vrindávanu až Advaita-áčárja a před svým odchodem do Bengálska za Šrí Čaitanjou Ho daroval bráhmanovi v Mathuře. V té době byl známý jako Madan-Gópál. O pár let později Šrí Čaitanja poslal Sanátanu Gósvámího do Vrindávanu, aby objevil místa Krišnových zábav a psal knihy pojednávající o oddané službě...
	...Sanátan chodil žebrat do nedaleké Mathury a jednou zaklepal i na dveře bráhmana Čaubhy, kde uviděl, jak si jeho děti s Božstvem hrají. Zděšený Sanátan bráhmanovi vyčinil a naučil ho správnému standardu uctívání Božstev. Té noci měl Sanátan i bráhman sen. Sanátanovi se zjevil Madanmóhan a řekl mu, že se Mu líbilo, jak si s ním bráhmanovi děti hrají, jako by byl jedním z nich a že od té doby, co tam Sanátan zavedl tolik pravidel, Ho to už tak nebaví...
	...Čaubhovy zase Madanmóhan ve snu řekl, že má dětí hodně a že On je vlastně jako jedno z jeho dětí, ať Ho tedy dá Sanátanovi. Ráno se oba oddaní potkali a chtěli se vzájemně omlouvat, ale nakonec to dopadlo tak, že Madanmóhan odešel se Sanátanem do Vrindávanu. Madanmóhan ale musel Sanátanovi slíbit, že bude spokojený s tím, co Sanátan vyžebrá a nebude chtít žádný luxus, který by Mu Sanátan jakožto žebravý mnich nemohl nabídnout...
	...Poté však bohatý kupec ve Vrindávanu postavil Madanmóhanovi chrám, který se stal jedním ze symbolů Vrindávanu... Vchod do Madan-móhanova chrámu v Karoli (na předešlém obrázku z vnější a na tomto z vnitřní strany).
	...Z Vrindávanu přinesl Madanmóhanovo Božstvo do Džaipuru Mahárádž Džai Singh v době muslimských útoků na Vrindávanské chrámy. Jeho bratranec, Mahárádž Gópál Singh, měl jednou sen, ve kterém mu Madanmóhan řekl: „Odnes mě do Karoli”. Mahárádž Džai Singh souhlasil pod podmínkou, že Božstvo dokáže poznat i poslepu. Gópál Singh však mezi Góvindadžím a Gópínáhem i se zavázanýma očima spolehlivě poznal Božstvo Madanmóhana, dotkl se Jeho nohou a dostal požehnání, že si Ho může s sebou odnést.
	V chrámu jsou tři oltáře. Uprostřed je Madanmóhan s Rádhou a Lalitou, vlevo je Gópál Krišna, kterého král Karoli uctíval 100 let před tím, než sem přišel Madanmóhan. Božstva dostávají 56 chodů jídel a spoustu sladkostí je možné si koupit v chrámu jako prasádam. Bylo zajímavé, že u jednoho okýnka jsme platili a u druhého nám vydávali sladkosti, což jsme ocenili vzhledem k zachování hygieny. Ten, který šahal na peníze, se nedotýkal prasádam, což byla v pro nás v Indii věc téměř nevídaná.
	V chrámové místnosti je narozdíl od Džaipurskcýh chrámů přísný zákaz focení a kdo nešikovně vytáhne foťák, riskuje jeho zničení... (...my jsme však šikovní byli.)
	Krajina směrem na západ od Mathury stále více připomíná polopoušť a kolem Džaipuru je klima podstatně sušší a je zde také větší horko. Inu je vidět, že Rádžasthánaská poušť je skutečně nedaleko.
	Po cestě do Džaipuru a Karoli jsou podél silnice k vidění obchody řemeslníků, vyrábějící z červeného kamene různé části domů a zahradních doplňků. Tento kámen prý v létě dobře izoluje a drží chlad a v zimě naopak dobře akumuluje teplo. Proto je považován za architektonický luxus a najdeme ho na různých stavbách po celé Indii.

české texty, výběr a úprava obrázků:
Tattva-darší dás
Většina textů je založena na knize Džady Bharaty „Holy Places of India”,
kde je také možné najít mnoho dodatečných informací pro cestovatele.
Anglickou verzi najdete na adrese:
www.spiritualguides.net

Fotografie z cest:
Radha-raman dás, Tattva-darší dás, Aišvarja Kumár a bhakta Zbyněk

Datum vzniku: listopad 2003

Jak se vám článek líbil? 0(min) do 10(max) Kolik čtenářů se vyjádřilo: 60