NOVINKY
ARCHIV ČLÁNKŮ
ON-LINE HOROSKOP
FOTKY
BOŽSTVA A CHRÁMY
INDIE-svatá místa
RECEPTY 
ČASTÉ OTÁZKY
INZERCE a SEZNAMKA
KE STAŽENÍ
KNIHY A PŘEKLADY
HUDBA A MANTRY
ODKAZY
KNIHA HOSTŮ
KONTAKTY A LIDI
 
Cesta do Badrináthu
 
Malva


Badrináth je jeden z nejslavnějších hinduistických chrámů v Indii. Nachází se v oblasti Himalájí, která se nazývá Utrakanth leží ve výšce 3110 m nad mořem. Kolem chrámu se rozkládá malá vesnice. Život tamnějších obyvatel se řídí podle chrámového astrologa, který určuje příhodnou dobu pro různé závažné události v chodu vesnice. Kromě toho tam můžete narazit na různé jogíny, kteří přebývají vysoko v horách a čas od času přijdou chrámnavštívit. Dostanete-li se do Indie, určitě si nenechte návštěvu Badrináthu ujít. Musíte ale počítat s poněkud náročnějším cestováním, než na jaké jsme zvyklí z Čech.

Výchozím bodem pro cestu do Badrináthu je Hardwar (Brána Bohů). Do Hardwaru se bez problému dostanete z Dillí autobusem i vlakem (cena stojí okolo 200 rupií). Hardwar je vstupní brána do posvátné země Utrakanth, kde naleznete poutní místa nebo chrámy téměř na každém kilometru. Různými jogíny a sánjásíny se to tam jen hemží. Větší část z nich jsou jen obyčejní podvodníci, kteří se snaží vytáhnout z naivních zápaďáků pár rupek. Najdou se tam ale i ti opravdoví. Hardwarem také protéká řeka Ganga. Na jejím pravém břehu se pravidelně jednou za dvanáct let koná Kumba-méla na kterou přichází až 18 miliónů lidí. (Hardwar má jinak asi 200,000 obyvatel). Vyberete si jednu z mnoha autobusových společností a zakoupíte si jízdenku Hardwar - Badrináth (okolo 250 rupií) a ráno v pět hodin se můžete vydat na cestu.

Indické autobusy mají velice malé sedačky (asi jako židličky v první třídě) a na místo pro dva se bez problémů vejdou tři až čtyři Indové. Je ale téměř nemožné ukořistit místo k sezení, takže je to stejně jedno. Cesta vede v horách a po jedné straně je vždy hluboká propast. Utržené krajnice a balvany na silnici jsou častým jevem. Silnice je jednoproudá a sem tam je trochu širší místo, kde se autobus může vyhnout protijedoucím vozidlům. Řidič před každou zatáčkou zběsile troubí na klakson, aby upozornil protijedoucí řidiče, nevím jestli to ale funguje, protože v rokli pod námi jsme už minuli několik trosek autobusů. Míjíme Hrišikéš a další zastávka je v Dévprajágu.

Dévprajág je velice význačné poutní místo. Podle indické mytologie přitéká řeka Ganga na Zemi z vyšších planetárních systémů a Šiva (velice slavná osobnost v indické mytologii) nastavuje vodám Gangy svoji hlavu, aby silný proud nerozbil Zemi na kusy. Ganga se tak roztříští na mnoho pramenů a proto v Himalájích pramení hned na několika místech. V Dévprajágu se poslední dvě ramena Alakananda a Bagiratí slévají (prajág = soutok) a vytváří opět kompletní Gangu. My jsme pokračovali proti toku Alakanandy a míjeli jsme další přítoky: Mandákiní v Rudraprajágu, Pindar v Karnaprjágu, Nandákiní v Nandaprajágu a Dhauli Gangu v Višnuprajágu. Cesta pomalu ubíhá, jsem pohroužen do nádherných scenérií Himalájí a nebezpečí silniční havárie si nepřipouštím.

Asi v pět hodin odpoledne se začalo stmívat a řidič řekl, že potmě dál nejede a zastavil ve vesnici Jóšimat k přenocování. Jóšimat je asi 30 km pod Badrináthem (za dvanáct hodin jsme ujeli asi 200 km !). Druhý den ráno před odjezdem jsme s přítelem zašli k Višnuprajágu (je nedaleko Jóšimatu) a vykoupali se tam. Voda Gangy vytéká z ledovců a měla asi 4 stupně Celsia. Teplota vzduchu byla asi 25 stupňů takže se to dalo snést. V Jóšimatu jsme také navštívili chrám Nrsimhadéva (inkarnace Boha Višnua), kde nám kněz vyprávěl zajímavou legendu o Božstvu v jeho chrámu. Ruka Božstva se prý neustále ztenčuje (mohl jsem vidět, že je tlustá asi jako jehla) a až se ulomí, zřítí se dvě hory po stranách vstupu do údolí k Badrináthu a celé údolí zavalí. To se prý stane v době až nikdo nedokáže ocenit duchovní sílu Badrináthu. Jediná přístupová cesta k chrámu tak bude zničena. Ruka Božstva ale zatím držela a tak jsme se asi v 10 hodin vydali na další cestu. Za posledních 30 km jsme překonali převýšení 1500m.

V Badrináthu byl jeden stupeň pod nulou a můj kamarád, který měl jen tričko a na nohách žabky se začal rychle shánět po nějakém oblečení. Chrám byl opravdu nádherný. I když se architektonickynemohl rovnat ohromným chrámům v jižní Indii, měl velké mystické kouzlo, které musí zapůsobit opravdu na každého. Do chrámu se samozřejmě mohlo jen bosky, což v mrazu na kamenné podlaze nebylo nic příjemného. Obdivoval jsem chrámového kněze, který stál u oltáře naboso i několik hodin. Chrám v Badrináthu i celá vesnice okolo se na zimu zavírá. Chrámový astrolog určí příhodný den a po slavnosti se zavře chrám a celá vesnice se přestěhuje k příbuzným v níže položených vesnicích. Na jaře se všichni opět vrací do Badrináthu. Na závěr ještě malá zajímavost: nevím co je na tom pravdy, ale oheň v lampách na oltáři prý nikdy nevyhasne a hoří v chrámu po celou zimu, aniž by někdo přidával olej.

 


Datum vzniku:
asi 1998
 
Jak se vám článek líbil?
0(min) do 10(max)
Kolik čtenářů se vyjádřilo: 29



Víťa
2016-07-10

Moc pěkné, také bych se tam rád podíval!


gjaneshvari
2013-03-11

Je to veľmi pekné.Dlhšiu dobu túžim navštíviť toto posvätné miesto a tak sa snažím získať čo najviac informácii.Dík


Rado
2001-07-23
Malvo jsi dobry.....


Malva
2001-07-06
Obrázky jsem skenoval z diapozitivů na dost vyčpělým skeneru a s lepší rozlišovačkou to nešlo. Jestli se ale dostanu k lepšímu skeneru, tak to napravím.


Ivo
2001-07-06
Pekny clanok - skoda, ze nie su vacsie fotografie


Tattva
2001-07-05
Hezké.

Příspěvek: 1-6



Můžete napsat komentář:

Jméno:  

Email:  
Vzkaz:  
 
  >>>  
Opište prosím výše uvedená písmena.
   
 




Haré Krišna inspirace
© 2001-2010