Astrologické výpočty jsou asi nejnudnější částí nutnou
k sestavování horoskopu. Je to ale první krok, bez kterého se neobejdeme
- potřebujeme vypočítat postavení planet v jednotlivých znameních,
určit lagnu a vše zakreslit do přehledného diagramu (radixu).
Co budeme k výpočtu potřebovat?
Vstupní hodnoty - datum a přesný čas
narození a pro výpočet lagny i místo narození. Dále musíme zjistit,
v jakém časovém pásmu se nachází místo narození a jestli v den narození
byl letní nebo zimní čas.
Pomůcky - kalkulačku nebo počítač, zeměpisný
atlas pro zjištění zeměpisné šířky a délky místa narození, případně
tabulky efemeridů a domů.
Radix lze vypočítat pomocí jedné z těchto tří metod:
1.1 Přepočet zadaného času
na greenwichský čas: Nejdříve musíme převést místní
(nebo také lokální) čas na světový čas UT (Universal Time). Světový čas
se také nazývá Greenwichský čas (GMT), protože nultý poledník, od kterého
se odvozují všechny ostatní ve světě platné časy, prochází Greenwichskou
hvězdárnou na předměstí Londýna. Tento poledník rozděluje zeměkouli na
východní a západní polokouli. Časová pásma ležící na východ od nultého
poledníku GMT předbíhají a naopak pásma ležící na západ jsou za GMT pozadu.
Celá zeměkoule je rozdělena na 24 pásem po jedné hodině a 15 stupních
délky. Některé země (např. Indie, nebo Nepál) ale mají stanovený vlastní
čas. Jednoduchý přehled se pokusím přinést v následující tabulce:
Od místního času odečteme (na východ od nultého poledníku)
nebo přičteme (na západ od nultého poledníku) počet hodin podle daného
časového pásma, v případně letního času ještě musíme odečíst jednu hodinu.
Pokud čas po úpravě bude menší než 00:00:00 nebo naopak větší než 24:00:00
bude nutno přičíst a nebo odečíst 24 hodin a upravit datum.
Tabulka změn času z SEČ (GMT+01:00) na letní čas LČ
(GMT+02:00) na našem území. Pozor na rok 1946, kdy proběhl pokus o zavedení
zimního času ZČ (GMT+00:00).
1.3 Výpočet heliocentrických nebo geocentrických
poloh planet: Následující rozvoje umožňují určit
heliocentrické a geocentrické polohy planet, Slunce a Měsíce s přesností
+/- 1' a lepší pro libovolnou epochu z období +/- 300 let vzhledem k současnosti.
Jedinou proměnnou potřebnou k výpočtu je čas T vyjádřený v juliánských
stoletích od standardní epochy B1900,0:
T = 1 + t/36525 kde t = JD - 2451545
(čas ve dnech od standardní epochy J2000,0)
Počítá se:
li, bi -
heliocentrická délka a šířka
planety (i = pořadové číslo planety); tyto souřadnice se vztahují
ke střednímu ekvinokciu a ekliptice (při dané přesnosti se však
neliší střední od skutečného ekvinokcia - nutace je zanedbatelná).
Souřadnice li a bi jsou vyjádřeny v úhlových vteřinách.
ri
-
vzdálenost planety od Slunce,
vyjádřená v astronomických jednotkách (r3 = R, tj. Vzdálenost
Země - Slunce).
Gs,
Gm-
geocentrická délka a šířka Slunce
resp. Měsíce, vyjádřená v úhlových vteřinách (Bs = 0).
Další označení:
Li,
resp. Lm, Ls -
střední délka i-té planety, resp.
Měsíce, Slunce.
Mi,
resp. Mm, Ms -
střední anomálie i-té planety,
resp. Měsíce, Slunce.
ui,
resp. um -
argument šířky i-té planety,
resp. Měsíce.
Fm
= Lm - Ls -
střední elongace Měsíce od Slunce.
Om
= Lm - um -
délka měsíčního výstupného uzlu.
Všechny tyto veličiny jsou v jednotkách „otočky”,
a proto se před použitím funkce sinus nebo kosinus musí vynásobit 360
stupni nebo 2*pí.
1.4 Převod heliocentrických na geocentrické
souřadnice: Geocentrickou délku planety můžeme
přímo použít pro určení pozice v radixu. Podíl Gi/30 určuje znamení zodiaku
a zbytek po podílu určuje postavení planety v daném znamení. Například
pro geocentrickou délku slunce Gs=95,173055 bude pozice Slunce ve čtvrtém
znamení zodiaku (Rak) na 5 stupních 10 minutě a 23 vteřině. Pro Merkur,
Venuši, Mars, Jupiter a Saturn však máme vypočítané heliocentrické souřadnice
a musíme je převést na geocentrické. Pro výpočet geocentrické délky
uvedených planet můžeme použít následující rovnici:
1.5 Ajanamsa: Kvůli změnám sklonu zemské
osy v prostoru se zvěrokruh zdánlivě posouvá. V současnosti je relativní
pohyblivý zvěrokruh posunut oproti pevnému hvězdnému zodiaku přibližně
o 23 stupňů.
Védská astrologie se od západní (nebo také „tropické”)
liší hlavně v používání nehybného zodiaku. Kvůli postupným změnám sklonu
zemské osy v prostoru se zdá, že se zvěrokruh posouvá rychlostí o něco
menší než 1/60 stupně za rok. (Samozřejmě za předpokladu výpočtů uvažujících
pohyb Slunce vzhledem k nehybné Zemi). V současné době je relativní
pohyblivý zvěrokruh posunutý vzhledem k pevnému hvězdnému zodiaku přibližně
asi o 24 stupňů, což už je téměř o jedno celé znamení zvířetníku.
Védská astrologie tedy používá pro sestavení radixu
původní zodiak založený na skutečné pozici souhvězdí, a proto se také
nazývá siderická. To znamená, že pozice planet ve znameních je i skutečnou
pozicí planet na obloze ve vztahu k souhvězdím zodiaku.
Posun znamení zvířetníku se nazývá ajanamsa:
Rok
Ajanamsa
1900
22 28'
1910
22 36'
1920
22 45'
1930
22 53'
1940
23 01'
1950
23 09'
1960
23 18'
1970
23 27'
1980
23 35'
1990
23 43'
2000
23 51'
Pro získání správných hodnot musíme
tedy ještě od všech doposud vypočítaných hodnot odečíst ajanamsu.
Pro určení postavení planet v jednotlivých Nakšétrách
postupujeme úplně stejně jako u znamení pouze s tím rozdílem, že
Nakšétry dělí zodiak (360 stupňů) na 27 dílů a ne na 12 jako znamení.
1.6 Výpočet místního hvězdného času:
Zadáváme:
JD - časový okamžik vyjádřený ve tvaru juliánského
data
zd - zeměpisná délka místa, pro něž počítáme místní
hvězdný čas (počítá se kladně směrem na východ)
Počítáme:
S0 - střední hvězdný čas v Greenwichi v 0 h
UT
S - střední hvězdný čas v Greenwichi v libovolný
okamžik
s - místní hvězdný čas
Určíme T3 - časový okamžik vyjádřený v juliánských
stoletích od standardní epochy J2000,0:
T3 = (JD0-2451545)/36525,
kde JD0 je juliánské datum pro daný den v 0 h
UT (končí na xxxxxxx,5).
Pro S0 vyjádřený v hodinách a zlomcích hodin platí:
Od hodnoty Lg opět (stejně jako u znamení) odečteme
ajanamsu a určíme znamení zodiaku, ve kterém se nachází.
1.8 Zakreslení
planet do radixu.
Radix je grafický diagram sloužící pro zakreslení postavení planet ve
zvěrokruhu. Můžeme si z něj udělat okamžitou představu o postavení planet
v jednotlivých znameních a na základě posouzení jejich rozestavění začít
s analýzou horoskopu. V Indii se stále používají pro zakreslení
polohy planet dva druhy diagramů:
Severní Indie
Jižní Indie
V obou případech se jedná o diagram s dvanácti poli,
kterým jsou pevně přiřazena jednotlivá znamení zvěrokruhu. Planety se
potom do těchto polí zakreslí podle jejich polohy.
2. Výpočet z hodnot v tabulkách efemeridů
2.1 Přepočet zadaného času na greenwichský
čas: Tento bod byl už dostatečně
popsán v předešlé kapitole
1.1
2.2 Výpočet polohy planet pomocí tabulek
efemeridů: Polohu planet najdeme v
tabulce efemeridů pro dané datum a GMT. Poloha planet se však v tabulkách
uvádí k půlnoci pro daný den. Denní pohyb planety zjistíme tak, že od
sebe odečteme polohu planety dalšího a tohoto dne a tento rozdíl vydělíme
24. Pokud se planeta pohybuje na zvířetníku zpět (je retrográtní), bude
výsledek záporný! Potom tento podíl vynásobíme počtem hodin a zlomků
hodin od půlnoci k času narození (GMT) a tento výsledek přičteme (nebo
odečteme je-li záporný) od hodnoty nalezené v tabulkách efemeridů. Tato
korekce se samozřejmě nejvíce projeví u Měsíce, protože je z planet
„nejrychlejší”.
Průměrný denní pohyb jednotlivých planet:
Planeta
Průměrný denní pohyb
Slunce
00 - 59' - 10.68"
Měsíc
13 - 20'
Mars
00 - 32' - 11.6"
Merkur
1 - 40'
Jupiter
00 - 04' - 59.17"
Venuše
1 - 36'
Saturn
00 - 02' - 00.4"
Ráhu a Kétu
00 - 3' - 11"
Pokud v tabulkách není uvedena ajanamsa, nesmíme ji
zapomeout nakonec odečíst od výsledku.
2.3 Určení místního hvězdného času: V tabulkách hvězdných časů
vyhledáme podle data narození hvězdný čas (je opět uváděn k půlnoci)
a přičteme k němu čas od půlnoci k okamžiku narození v GMT. Dále podle
tabulek tento výsledek upravíme o „korekci časové odchylky”. Výsledek
převedeme do intervalu <00:00 - 24:00) hodin.
2.4 Určení lagny - ascendentu:
V tabulkách domů najdeme lagnu pro nejbližší menší
a nejbližší větší hvězdný čas vzhledem k hodnotě hvězdného času určeného
předešlým výpočtem. Odečteme hodnotu „dřívějšího” času od „pozdějšího”
a získaný výsledek převedeme na sekundy. Pro názornost při dalších výpočtech
tento výsledek nazveme A. Jako další bod odečteme dřívější hvězdný
čas od místního hvězdného času narození, výsledek opět převedeme na
sekundy a nazveme ho B. Dále odečteme hodnotu polohy lagny pro
dřívější hvězdný čas od hodnoty patřící pozdějšímu času. Výsledek převedeme
na sekundy (1 stupeň = 60 sekund, 1 úhlová minuta = 1 sekunda) a nazveme
ho C. Výsledek C*D/A je v sekundách a minutách
a po přičtení k pozici lagny pro dřívější čas získáme lagnu v době narození.
Pro výpočet lagny místa na jižní polokouli můžeme
použít tabulky pro polokouli severní jen s tím rozdílem, že k místnímu
hvězdnému času narození připočteme 12 hodin a od výsledné lagny potom
odečteme 180 stupňů (lagnu jednoduše přesuneme do protilehlého znamení).
Od získaného výsledku opět odečteme ajanamsu.
2.5 Zakreslení
planet do radixu. Tento bod byl už dostatečně
popsán v předešlé kapitole
1.8
3. Výpočet pomocí počítačového programu
V dnešní době se samozřejmě k výpočtu radixu nejčastěji
používají počítačové programy. Na internetu jich můžeme najít docela
dost, některých vcelku zdařilých, jiných méně. Pokusím se zde o malý
přehled těch nejlepších:
Pro OS Windows mohu doporučit program od Goravaniho
dáse, který je opravdu skvělý co do astrologického obsahu, ale jeho
uživatelské rozhraní dle mého názoru mírně pokulhává a cena se mi zdá
také trochu vysoká. Demo verzi tohoto programu si můžeme stáhnout přímo
z jeho stránek www.goravani.com
a udělat si vlastní názor. Pokud vám Goravani nebude vyhovovat, další
dobrý program pro Windows je Parashara's Light. Cenově je však přibližně
stejně drahý jako Goravni. Informace o tomto programu najdete na stránkách
www.parashara.com.
Zajímavý je program Jagannatha Hora Lite, který sice nemá tolik funkcí
jak předešlé dva, ale zato je úplně zadarmo. Najdeme ho na www.sjvc.net.
Dále se můžeme podívat na Jyotish Tools - www.jyotishtools.com
a Digital Jyotish - www.astroiq.com a
pokud budete hledat, najdete mnoho dalších.
Výhodnější je však používat astrologické programy
psané pro operační systém GNU/Linux. Jednak jsou úplně zadarmo a navíc
jsou k těmto programům k dispozici i zdrojové kódy, které si můžeme
dle libosti upravovat (o tom při koupi programů pro Windows nemůže být
ani řeč). Většina těchto programů je zbalíkovaná a bývá přímo součástí
některých linuxových distribucí.
Pokud se chystáte začít se studiem astrologie a máte
již ve svém počítači nějaký ten astrologický prográmek, musím vám na
závěr doporučit, abyste si alespoň jednou zkusili vypočítat a sestavit
radix jen tak s kalkulačkou. Jinak by se vám snadno mohlo stát, že jen
stěží porozumíte, co vlastně ta čísla z počítače skutečně znamenají
a stane se z vás jen cvičený klikač myší.
Použitá literatura:
Všechny zde uváděné astronomické výpočty jsou
ze skvělé knihy RNDr. Zdeňka Pokorného CSc Astronomické algoritmy
pro kalkulátory. V této knize najdete i mnoho dalších užitečných
vzorců, které jsem zde neuváděl (např. východ a západ jednotlivých
planet, fáze měsíce, atp). Kniha je k dostání v petřínské hvězdárně
za 8 Kč.
How to read your horoskope - Nalini Kantha
dasa (Tome Hopke)
Brihat Parasara Hora Sastra - Parashara Muni
Praktická astrologie - Nicholas Campion
Datum vzniku:
srpen 2002
Jak se vám článek líbil? 0(min) do 10(max)
Kolik čtenářů se vyjádřilo:
61
